POČET OBYVATEL TÁBORA

V Česmin Lugu žije kolem 47 rodin. Přesněji je tu 200 obyvatel, z toho polovina jsou děti. Většina z nich pochází z romské čtvrti Kosovské Mitrovice, avšak žije tu i 6 rodin ze Srbice a 2 rodiny z obce Prvi Tunel.

                                                            ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

Celkově zde Romové mají pro život podmínky katastrofální. Jsou zde 4-6 členné rodiny, které žijí v jedné nebo dvou místnostech velikosti 2x2 m. Stavby, ve kterých jsou ubytováni, nelze ani nazvat domy, na jaké jsme v Evropě zvyklí. Jedná se totiž o objekty postavené z jednoduchých dřevěných desek.

Děti nejsou dostatečně živené ani vzdělané. Většina z nich nemá vybudované hygienické návyky v udržování čistoty těla ani u jídla. Děti jsou ve stálém kontaktu se zeminou, přesněji s prachem silně kontaminovaným olovem.

Olovo v půdě zasahuje zejména organismus dětí, protože jejich imunitní systém ještě nemá dostatečnou schopnost bránit se jedům. Romové z tábora tak vdechují prach, v němž je koncentrace olova desetinásobně vyšší, než jsou povolené normy a pijí vodu plnou těžkých kovů.

Světová zdravotnická organizace provedla v regionu několik analýz, které potvrdily, že půda v blízkosti Kosovské Mitrovice je velmi zamořená těžkými kovy a že všichni obyvatelé mají zvýšenou hladinu olova v krvi. Rovněž se ukázalo, že Romové v Česmin Lugu mají v krvi více olova než ostatní obyvatelé z okolí.

V několika západních laboratořích byli vědci výsledky analýz vzorků od Romů z táborů v blízkosti Kosovské Mitrovice šokováni. Dr. Klaus Runof z německého Kaselu sám roku 2005 odebral 64 romským dětem vzorky vlasů a odeslal je do Chicaga na analýzu. Výsledky byly alarmující. Z těchto vzorků bylo zjištěno nejvyšší množství olova z dosud zaznameného v historii medicíny!!

Otrava olovem u dětí je velmi vzácná nemoc, o které se mnoho neví a dostatek informací nenajdeme ani v odborné literatuře.

Symptomy otravy olovem jsou: zemitě-šedá barva tváře, stálá únava, ztrátu chuti k jídlu, hubnutí, suché hrdlo, žízeň, bolesti hlavy, zvracení, slábnutí pulzu, u dětí snížená inteligence, postupná anemie, paralýza, olověný potah na zubech a dásních.

Když se tyto symptomy objevily u romských dětí, přistoupilo se v osadě Česmin Lug ke zjišťování koncentrace olova v kapilární krvi.

Podle výsledků se hladina olova v krvi obyvatel tábora Česmin Lug pohybuje od 280-650 mikrogramů na 1dl krve.

DOPORUČENÍ SZO

Od 200-440 mikrogr./dl - změna režimu stravy, klinická léčba, kontrola hladiny olova každý týden.

Od 450-700 mikrogr./dl - změna režimu stravy, klinická léčba, kontrola hladiny olova po 48 hodinách.

Od 650-700 mikrogr./dl - změna režimu stravy, klinická léčba, kontrola hladiny olova po 24 hodinách, nutná chelátová terapie.

V březnu 2005 SZO a Výzkumné centrum srbské akademie věd uvedli, že každé z 63 vyšetřených romských dětí ve věku od 6 měsíců do 8 let mělo v krvi více než 650 mikrogr./dl olova.

V březnu 2008 provedlo Oddělení pro zdraví z Kosovské Mitrovice nové testy, které prokázaly, že hladina olova v krvi dětí je stále vysoká. Např. v industrializovaných zemích je množství olova v krvi od 5mikrogr./dl hodnoceno jako horní hranice. Výzkumy provedené v březnu 2008 ukázaly průměrnou hodnotu 38,9 mikrogramů na 1dl krve u romských dětí z Česmin Lugu.

I přesto, že Světová zdravotnická organizace je s výsledky seznámena, už dva roky nikdo z jejích zástupců Česmin Lug nenavštívil. Tato skutečnost je velice zneklidňující. Jak je možné, že SZO dala ruce pryč od lidí, kteří bez pomoci umírají v zemi, která oslavuje svou "nezávislost"?

Do Česmin Lugu docházejí srbští lékaři, nebo mají Romové možnost lékařské ordinace sami navštívit. Problém je ale v tom, že nemají dostatek peněz, aby se mohli podrobit potřebným vyšetřením, zejména těm složitějším.

Děti v Česmin Lugu mají zdravotní problémy, některé z nich i velmi špatně mluví. Jsou zde dokonce i případy, kdy děti vě věku 3 let ještě nejsou schopné mluvit stejně jako jejich vrstevníci. Nesmíme také zapomínat, že olovo se přenáší z matky na dítě již v době těhotenství a jako první ovlivňuje mentální systém.

Zdá se, že jediným člověkem, který pravidelně navštěvuje Romy v Česmin Lugu a zabývá se problematikou Romů v tomto terénu, je pan Paul Polanski, Američan českého původu, který nashromáždil údaje o tom, že od roku 1999 do 2008 tu na následky otravy olovem zemřelo 77 romských dětí.

Všechny děti školního věku z Česmin Lugu chodí do školy v Kosovské Mitrovici, kde se vyučuje v srbském jazyce. Zde mají také možnost provozovat jakýkoli sport, protože v místě svého bydlení k tomu nemají podmínky.

Podle údajů UNICEFu je v samotném Srbsku téměř 155 000 dětí, které se potýkají s chudobou a celá polovina romských dětí nedostane často ani jedno jídlo denně. Není to snad otřesná informace?

Dvě starší ženy nám ukázaly rentgenové snímky, na kterých je jasně vidět rakovina prsu. Nemají ale prostředky na kontroly a vyšetření v soukromých ordinacích, aby svou těžkou nemoc mohly léčit. Tyto ženy bohužel nejsou jediné, které se nám svěřily se svými zdravotními problémy a nemohou je řešit.

Dalším velkým problémem je skutečnost, že se v táboře nacházejí i Romové, kteří nejsou nikde registrováni, nejsou zapsáni v matričních knihách, takže vlastně jakoby neexistují.

Přesto jsme ale nabyli dojmu, že i když je Rom řádně registrovaný v matriční knize, Evropě to nestačí k tomu, aby viděla, že tito lidé existují. Alespoň chování Mezinárodního společenství a různých organizací tomu nasvědčuje.

Máme tedy věřit, že když je již Mezinárodní společenství s uvedenými problémy seznámeno, začne na pomoc Romům na Kosovu a Metohiji něco dělat? Vezmeme-li v potaz, že za 10 let nebylo schopné zajistit ani jeden dům, přesněji návrat do jejich domovů, 200 Romům, jak chce potom organizovat návrat několika desítek tísíc lidí na Kosovo a Metohiji?

Podle zprávy UNMIKu není ve veřejné administrativě ani firmě zaměstnán jediný Rom, snad pouze s vyjímkou svozu odpadků. O mezinárodních organizacích ani nemluvě. Vzdělávání v romském jazyce na Kosovu a Metohiji neexistuje.

Od vyhlášení nezávislosti Kosova se životní podmínky romského obyvatelstva vůbec nezlepšily. Nezaměstanost Romů se na Kosovu pohybuje kolem 90%. Mnozí musejí vyjít dokonce s jedním dolarem na den.

Ani rok od vyhlášení nezávislosti nebyl navržen jediný plán pro integraci zde žijících Romů, Aškalijů a Egypťanů.